Benešov u Semil

12345

Ohlédnutí za oslavami 600 let obce

Poznámky k přípravám a průběhu slavnosti „600 let Benešova u Semil“ (18. června 2011)


Než vše začalo

Složení přípravného výboru

  • Dalibor Lampa – starosta obce
  • Ing. Jiří Lukeš – zástupce starosty
  • Roman Lukeš
  • Vladimír Plecháč – předseda kulturní komise
  • Mgr. Jaroslav Vávra – ředitel ZŠ a MŠ Benešov u Semil
  • Mgr. Šárka Sedláčková - redaktorka Benešovských novin

Přípravný štáb se začal scházet velmi brzy, aby byl dostatek času na zvládnutí všech problémů. Bylo rozhodnuto, že by program měl být takový, aby zaujal pokud možno všechny věkové skupiny. Nepochybovalo se o tom, že nesmí chybět dechová hudba. „Los padl“ celkem jednoznačně na Táboranku (kapelník RNDr. Jiří Jína), nejlepší dechovku na okolí. Všichni se shodli také na cimbálovce, pan Plecháč navrhl Cimbálovou hudbu Stanislava Gabriela z Babic u Uherského Hradiště, jejímž koncertem celý program důstojně vyvrcholil. Jasná byla i country kapela (Johny Walker Band – vedoucí Tomáš Hyka), v níž hrají Benešováci manželé Farští. Současnou populární hudbu reprezentovala Jizerka (spirituály, muzikály) a zpěvačka Renáta Podlipská s klavíristou Jiřím Horčičkou. Paní Podlipská účinkovala v mnoha pražských muzikálech a zpívala opravdu dobře. Domácí produkci zastupovala tedy country kapela, škola (představení operky Sněhurka a dramatizace Erbenova Zlatého kolovratu) a svým způsobem také semilští cimrmanovci v čele s Mirkem Prokešem, jenž tu kdysi bydlel. Zvukařem se nemohl stát nikdo jiný než pan Jiří Kocourek ze sousedních Hájů nad Jizerou. Poctivý výkon v přípravné části, v samotný slavnostní den i v neděli, kdy probíhal úklid, odvedl starosta Dalibor Lampa. Přes četné jiné povinnosti pracoval velmi intenzívně více než 14 dnů na zajištění všeho potřebného. A k tomu třeba přidat čas na přípravných schůzích apod. Pozadu nezůstaly ani pracovnice úřadu – pí Jaroslava Hloušková a Dana Novotná. S Policií ČR byla dohodnuta silniční uzávěra, takže náves před školou nenarušovaly průjezdy automobilů. Podium pro účinkující zapůjčily za úplatu Technické služby Semily, pro případ nepříznivého počasí vyrostl na trávníku mezi školou
a obchodem pí Přibylové stan. Prostorná budova školy poskytla zázemí pro výstavy i pro divadelní představení.

Výtečná Lucie Černeková aneb Jak nám děti ze Železnice zachránily divadlo

Zákon schválnosti působí naprosto neomylně. Tři hlavní představitelky operky „Sněhurka“ (autor J. Vávra) a zpěvohry „Zlatý kolovrat“ (K. J. Erben, hudba J. Vávra) nebyly 18. června k dispozici. Důvod: školní výlet Báry Bísové a Leony Hlavaté (se ZŠ Ivana Olbrachta, dívky se vracely v sobotu 18. 6. v 15 hod., kdy už na slavnosti hrála Táboranka) a zahraniční zájezd s rodiči (Helena Ryšavá). Ani na chvíli jsem nepochyboval o tom, že děti na školní výlet jet musí a rovněž se zahraničním zájezdem se nedalo nic dělat. Pomohly nám děti ze Železnice, kde měl Zlatý kolovrat premiéru v červnu 2010. Naposledy pohádkovou baladu hrály v srpnu 2010 na Libštátském pozdním létě. Proto byla nezbytně nutná zkouška, která se uskutečnila jen se třemi hlavními představitelkami (Lucie Černeková – babice, královna ve Sněhurce, Iva Morávková – zlá sestra, Sněhurka, Renata Krausová – Dornička, Zrcadlo, 6. trpaslík) ve středu 15. června od 12,45 hod. do 14.10 hod. Poněvadž jsme role měli „nadřené“, jedna zkouška stačila. Potěšilo mě, že texty staly trvalým duchovním majetkem dětí a Erben pro ně nebude jen „školní látkou“. Všechny dívky se naučily také Zdravici panu Beneši a výrazně nám pomohly při zpěvu. Ohromnou práci odvedla pí uč. Jitka Lampová (organizovala děti v průběhu obou her, pomáhala jim s oblékáním kostýmů apod.). Jana Zajícová se podílela na přípravě kulis a organizaci dětí.

Osoby a obsazení – Sněhurka

  • Sněhurka: Iva Morávková
  • Královna: Lucie Černeková
  • Princ: Jindřich Janata
  • Zrcadlo: Renáta Krausová
  • Myslivec: Matěj Špiroch
  • Vlk: Daniel Rypl
  • 1. trpaslík: Vladimír Reichl
  • 2. trpaslík: Anna Mifková
  • 3. trpaslík: Kateřina Seidlová
  • 4. trpaslík: Terezka Seidlová
  • 5. trpaslík: Amálka Reichlová
  • 6. trpaslík: Renáta Krausová
  • 7. trpaslík: Ondřej Skalský
  • Zvířátka: Jan Jakub Celler, Eva Nováková, Markéta Violová, Ivana Bártová, Jakub Herout, Eliška Pikorová, Vanda Zázvorková.

Osoby a obsazení – Zlatý kolovrat

  • Král: Daniel Rypl - velmi dobrý výkon
  • Babice: Lucie Černeková – výborný výkon
  • Zlá sestra: Iva Morávková – dobrý výkon
  • Dornička: Renáta Krausová – dobrý výkon
  • Pachole: Anna Mifková – velmi dobrý výkon
  • Stařeček: Ondřej Skalský – dobrý výkon Dvořané Jindřich Janata, Matěj Špiroch, Vladimír Reichl, Amálka Reichlová, J. Jakub Celler, Vanda Zázvorková, Markéta Violová,Jakub Herout – dobré výkony
  • Víly: Kateřina Seidlová, Terezka Seidlová, Eliška Pikorová, Eva Nováková, Anna Mifková, Ivana Bártová – dobré výkony

Všechny děti hrály dobře a zasloužily si upřímnou pochvalu. Představení se vydařila, zvláště „Zlatý kolovrat“. Návštěvníci odměnili herce a zpěváky dlouhotrvajícím potleskem. Panovala radostná nálada, jak říkám stavu duše.

Pro návštěvníky bylo připraveno v učebně 1. a 3. ročníku na 80 židlí, které byly beznadějně obsazeny. Řada lidí stála, či dokonce seděla na zemi. Celkem se „vtěsnalo“ do třídy hodně přes 100 lidí. Přišel i sám pan Beneš z Vartemberka s chotí. Vyslechl na svou počest znovu Zdravici.

Z nástěnky ve škole

Lehkoatletický trojboj

  • Turnov 16. 6. 2011 (krajské kolo)
  • 1. místo Vladimír Reichl (1. ročník)
  • běh na 50 m – 8,4 s
  • skok daleký – 321 cm
  • hod krik. míčkem – 22,18 m

Vědomostní testy SCIO

(český jazyk, matematika, anglický jazyk, člověk
a jeho svět, klíčové kompetence)

  • 14. 6. 2011 diplom, psáno v březnu
  • 2. nejlepší výsledek v Libereckém kraji
  • Eva Nováková – 3. ročník

Mateřská škola

Návštěvníci si ji mohli prohlédnout, neboť se tu vystřídaly obě učitelky – R. Piroková a J. Heřmanová, které je školkou prováděly.

Školní kuchyně

Předpokládalo se, že uvaří 150 jídel pro účinkující a významné hosty. Nakonec tolik obědů nebylo zapotřebí (nemoci, někteří účinkující nejedli), ale vše bylo perfektní. Jídelní stoly kryly nové modré ubrusy. Podávala se kuřecí stehna, kuřecí stehna na česneku a krkovice na medu (vše s bramborem). Dále byly k dispozici různé minerálky. Účinkující hodnotili jídlo jako vynikající. Chvála patří kuchařkám: pí Haně Markové, pí Božena Pastorkové a školnici pí Romaně Jáklové.

Výstava starých fotografií (schodiště školy, chodba před třídami)

Setkala se s velkým zájmem návštěvníků, již si rovněž prohlédli prostory školy. Zhlédlo ji nepochybně ještě více lidí než patchwork. Jejich počet se dá velmi těžko odhadnout, bylo jich 500 – 550. Historické fotografie jsou velmi krásné a jejich hodnota je 10 000 Kč. Předpokládá se, že k nim na další výstavě nebudou chybět jednoduché popisky. Byl však učiněn základní počin týkající se dokumentárního fotografického zmapování Benešova, a to
i jeho, dnes už zaniklých, anebo výrazně změněných, lokalit a budov.


Patchwork - výstava ve škole (třída pí uč. J. Lampové přivrácená ke vchodu) aneb trocha historie nikoho nezabije

V sobotu 18. června od 9 hod. do 22 hod., v neděli 19. června od 9 hod. do 17 hod.
Výstavu zhlédlo 423 osob. Připravily ji zvláště Ing. Alena Martincová a pí Libuše Krtičková, ale i další členky spolku.

Patchwork v Benešově u Semil

V měsíci červnu 2011 obec Benešov u Semil oslavila 600. výročí písemné zmínky o ní. Tato významná historická událost byla připomenuta celou řadou aktivit společenských organizací působících v obci. Byly k nahlédnutí staré fotografie, spolky ukázaly veřejnosti své kroniky, škola byla otevřena všem žákům, kteří za celou dlouhou dobu prošli jejími škamny a měli zájem se do nich zase na chvilku vrátit, školní děti předvedly působivá vystoupení, vyšla i kronika celé obce, byly vyraženy pamětní medaile.

Pro spolek žen, zabývajících se technikou patchworku to byla výzva ukázat své výrobky, i když naše sdružení je v porovnání s ostatními spolky a organizacemi velmi mladé. Slavilo teprve 5. výročí své činnosti. Lokalita Semil a blízkého Benešova měla tradici ve výrobě bavlnářských tkanin. Před revolucí hodně žen šilo doma oblečení jak pro sebe, tak i na své děti. V domácnostech se tak vyskytovaly zbytky různých látek, zůstala kreativita žen, radost ze šití. Jen bylo třeba najít způsob, jak tyto zdroje využít. Technika patchworku, která k nám začala pomalu pronikat prostřednictvím časopisů a knih, tak dopadla na úrodnou půdu. Najednou tu byl zájem se tuto techniku naučit.

V roce 2005 jsem se přihlásila do kurzu při Vzdělávacím spolku uměleckých řemesel v Praze a na podzim roku 2006 jsem začala s kurzy této techniky v Benešově. Šestice žen - Alena Maťátková, Michaela Menšíková, Jaroslava Hloušková, Jaroslava Hylmarová, Věrka Bařinková a Růžena Buchtová se začala scházet u “Maťátků“. Nejdříve jsme začínaly s ručními technikami a pak i strojovými. Další rok se k nám přidaly ještě Zdena Patková
a Jarmila Ouhrabková, přibyly další kurzy. Na Obecním úřadě v Benešově u Semil se začaly scházet Olinka Makovičková, Mirka Zahradníková, Jarča Suchardová, Jana Zemanová, Eva Hubařová, v bývalé semilské knihovně a v badatelně Státního okresního archivu v Semilech se seznamovalo s touto technikou dalších 26 žen.

V roce 2008 mne oslovily „Stružinecké tvořilky“, skupina žen ze Stružince, které také prošly kurzem. Za období 5ti let se s touto technikou seznámilo 44 žen.

Je to velmi kreativní koníček. Neustále čerpáme nové podněty a inspirace. Stále se učíme a zdokonalujeme. Scházíme se teď pravidelně na OÚ v Benešově u Semil, v nové semilské knihovně a v archivu.

V Praze již pět let působí Bohemia patchwork klub, který sdružuje patchworkářky z celé republiky a pořádá pravidelné mezinárodní výstavy, kde se konají i workshopy za účasti zahraničních lektorů. Máme možnost zúčastnit se také zahraničních výstav ve Francii, Anglii, Maďarsku, Rumunsku a Rakousku.


Naše prezentace na veřejnosti a prodeje:

  1. v roce 2007 výstava – zatím největší – ve Státním okresním archivu v Semilech – velký ohlas u veřejnosti – nejvíce navštěvovaná výstava;
  2. 20. – 21. 6. 2009 Benešov u Semil – v sále loutkového divadla, vystavovalo 14 autorek, návštěvnost – 160 lidí, prodej za 1 570,00 Kč;
  3. 27. – 28.11. 2009 – Adventní trhy – Waldorfská škola a městské muzeum – vystavovalo 11 autorek, prodej za 13 920,00 Kč;
  4. 27. 3. 2010 Velikonoční jarmark – muzeum Semily, vystavovalo 6 autorek, prodej za 3 710,00 Kč;
  5. 4. 12. 2011 Adventní trhy – muzeum Semily, vystavovalo 10 autorek, prodej za 3 780,00 Kč;
  6. 18. – 19. 2011 – 600 let Benešova u Semil – výstava se konala ve třídě základní školy. Vystavovalo 19 žen, návštěva 423 zájemců, prodej za 1 745,00 Kč.


Toto je jen strohý výčet fakt, ale mnoho patchworkářek obdarovává své blízké a přátele hezkými, praktickými a naprosto originálními dárky. Některé se zúčastňují různých dobročinných akcí. Zveme mezi nás další milovnice ručních prací a věříme, že s námi objevíte velice zajímavý svět.

Za spolek Ing. Alena Martincová


Jak se rodila „Zdravice“ panu Beneši

Při rozhovoru s p. Vladimírem Plecháčem o uvítacích fanfárách mě napadlo, že bychom mohli nacvičit s dětmi Zdravici. Bylo úterý 14. června. Jakmile jsem odpoledne vystoupil v Semilech z autobusu, začal jsem spřádat text i melodii. Po příchodu domů jsem si sedl ke klavíru a dal vše „do not“. Potěšen náhlou inspirací – pod tlakem se dělá přece jen všechno nejlépe a nejrychleji – přezpíval jsem ji celou Jitce Lampové do mobilního telefonu. Následující den (15. 6.) začal ve škole její nácvik. Ve čtvrtek 16. 6. jsem na zkoušce Pěveckého spolku Jizeran požádal p. ředitele Jiřího Kurfiřta, aby ji jednoduše instrumentoval pro Komorní orchestr ZUŠ Semily, což bleskově učinil, poněvadž už v pátek 17. 6. Zdravici na zkoušce nacvičili. S orchestrem se zpěváci (školní děti) secvičili až těsně před příjezdem Beneše, mohlo být tak 9,45 hod. V 10 hod. pak Beneš slavně dorazil. Část Zdravice zhlédli diváci TV Semily, neboť příjezd Beneše natáčel p. Vladimír Kubík.


Text Zdravice panu Beneši

Ref.: Pane Beneši, pane Beneši,
váš příjezd nás těší.

Pocházíte z Vartemberga,
jste kamarád Trautenbera.

Ref.: Pane Beneši …

Vaši šlechtu i vás ctíme,
daně rádi zaplatíme.

Ref.: Pane Beneši…

Školní škamna opouštíme
a vás dnes rádi vidíme.

Sláva vám, sláva vám, sláva vám !

Nácvik s cimrmanovci (Podkrkonošská a Pojizerská společnost Járy Cimrmana)

Poprvé jsme se sešli v úterý 14. 6. 2011 v dílně domu Dany Dlabolové Na Kruhách, další zkouška proběhla v pátek 17. 6., tedy v předvečer oslav. Ten den se cimrmanovci dlouho kochali svými historickými obleky, jejichž styl odpovídal letům 1400 – 1800 (možná i rokům následujícím) našeho letopočtu. Vypůjčili si je od z Vysokého nad Jizerou, na lecčem zapracovala jejich bujná fantazie. Dirigentem, ale rovněž autorem textů či upravovatelem melodií byl p. Miroslav Prokeš alias doc. Prošek, emeritní předseda společnosti. Udržoval „železnou“ kázeň, ačkoli to nebylo jednoduché. Pulírovaly se zvláště texty
a součinnost sólistů se sborem, driloval se rytmus s častými ritardandy, ba rubaty. Protahování slabik a prudké změny tempa však dodaly písním patřičnou šťávu. Dbalo se na bodrou výslovnost kočího Fjantity a dokonale procítěné výkřiky prosťáčka, jejichž vyvrcholení nastalo, když z pojídaných hrušek dostal bolení. Na 2. zkoušku se přijel podívat všudypřítomný Vladimír Plecháč.

Bc. Bárta se ujal role Beneše z Vartemberka, „jeho žena hrála jeho ženu“, jak se na realistickou rekonstrukci sluší. Mirek Prokeš (doc. Prošek a ceremoniář) ze zachovaných zlomků zrekonstruoval text listiny, kteroužto Beneš předával ves kdysi rychtářovi, jehož jméno i příjmí znělo zcela stejně jako příjmí dnešního starosty. Z toho plyne, že si vlastně zahrál „sebe sama“ po šesti stech letech. (Nevěděli jsme dosud, že Čapkova hra „Věc Makropulos“ není žádnou fantazií.)

Texty zpívaných písní

Milostná z Benešovska a Podmošny (taky z Podskalí, Hradišťat a Podolí)
Tato píseň dle doc. Proška nepochybně znárodní a stane se tak nejen pokladem Benešova, ale i celého širého okolí.

K Benešovu cesta

K Benešovu cesta,
ale že je dlouhá,
k Benešovu cesta,
ale že je dlouhá.

Sbor 2krát:
Do kopce a z kopce,
po rovině prudce,
čeká tam nevěsta,
už mi buší srdce.

Já tam za ní půjdu,
namlouvat si budu.
Já tam za ní půjdu,
namlouvat si budu.

Sbor 2krát:
Spěchám poli lesy,
Benešove, kde jsi?
Plavu přes Jizeru
za slunce i v šeru.

K Benešovu dálka,
čeká tam Rozárka.
K Benešovu dálka,
čeká tam Rozárka.

Sbor 2krát:
Čeká holka hezká
včera, taky dneska.
Jestli ještě počká,
tak se možná dočká.

Už jsem v Benešově
u pomníku Husa.
Už jsem v Benešově
u pomníku Husa.

Sbor 2krát:
Holka se dočkala,
rychle přišla pusa.
Chce se brzo vdávat,
není přece husa!

Fjantita

Veselá z Pojizeří

  1. Sólista: Kampak jedeš, Fjantitu, můj milej mijontitu?
    Sbor: Kampak jedeš, Fjantitu, můj mijontitu?
    Fjantita (kočí): Do Prahy.
  2. Sólista: Vem mě s sebou, Fjantitu, můj milej mijontitu.
    Sbor: Vem mě s sebou, Fjantitu, můj mijontitu?
    Fjantita (kočí): Tak si sedni!
  3. Sólista: Děkuju ti, Fjantitu, můj milej mijontitu.
    Sbor: Děkuju ti, Fjantitu, můj mijontitu.
    Fjantita (kočí): Nemáš zač.
  4. Sólista: Co to vezeš, Fjantitu, můj milej mijontitu?
    Sbor: Co to vezeš, Fjantitu, můj mijontitu?
    Fjantita (kočí): Hrušky.
  5. Sólista: Dej mi jednu, Fjantitu, můj milej mijontitu.
    Sbor: Dej mi jednu, Fjantitu, můj mijontitu.
    Fjantita (kočí): Tak si vem.
  6. Sólista: Děkuju ti, Fjantitu, můj milej mijontitu.
    Sbor: Děkuju ti, Fjantitu, můj mijontitu.
    Fjantita (kočí): Nemáš zač.
  7. Sólista: Ještě jednu, Fjantitu, můj milej mijontitu.
    Sbor: Ještě jednu, Fjantitu, můj mijontitu.
    Fjantita (kočí): Jen si ber.
  8. Sólista: Ty sou dobrý, Fjantitu, můj milej mijontitu.
    Sbor: Ty sou dobrý, Fjantitu, můj mijontitu.
    Fjantita (kočí): No to jo.
  9. Sólista (volá): FJANTITU !!!
    Sólista: Honem zastav, Fjantitu, můj milej mijontitu.
    Sbor: Honem zastav, Fjantitu, můj mijontitu.
    Fjantita (kočí): Hned za tou zatáčkou.
  10. Sólista (volá): JÉJEJ !!!
    Sólista (pomalu): Už je pozdě, Fjantitu, můj milej mijontitu.
    Sbor (zrychluje): Už je pozdě, Fjantitu, můj mijontitu.

Jestli já tě, milá

Teskná, táhlá halekačka z Podkrkonoší (text zpíván s různými obměnami)

Muži (Bručouni):
//: Jestli já tě, milá, nedostanu,
vylezu na kopec, slezu dólů. ://

Smíšený sbor:
//: Vylezu na kopec,
rozepnu poklopec. ://

Velmi táhle (vyznačeno):
A pak budu pomaloučků
čůrat dólů
a na tebe, mílá,
zápóménů.

Osobností výročí

se stal nepochybně pan Vladimír Plecháč, který byl zkrátka všude. Významně se podílel na propagaci výročí (dlouhý poutač na škole, který zde visel až do pozdního podzimu, osobní pozvánky – emaily, plakáty), instalaci výstavy starých fotografií i na organizaci samotné slavnosti 18. 6. a příprav na ni.

Nejlepším pořadem

- a na tom se návštěvníci shodli - se nepochybně stal koncert cimbálovky Stanislava Gabriela. Tančili a zpívali při něm staří mladí. Muzikanty pak velmi těšilo, že znali moravské písně. Inu, tak špatné to s námi přece jen není, ale je zapotřebí děti ve škole stále ke zpěvu vést. Když jsem se ptal, co je základem úspěchu moravských kapel, v nichž hraje mnoho mladých lidí, odpověděli bez váhání, že výuka hudby na základních uměleckých školách.

Spolky

Hasiči

Na přípravě a následně na samotných oslavách přidalo ruce k dílu 14 členů Sboru dobrovolných hasičů Benešov: Antonyová Anna, Kučera Zdeněk, Menšík Zdeněk, Menšíková Michaela, Bachtík Aleš, Bachtíková Blanka, Dyntr Jaroslav, Václavík Luděk, Bachtíková Michaela, Vlach Petr, Kroutvar Jiří, Vlachová Hana, Mihok Ivan a Bachtík Jaroslav. Hasiči připravili a ogrilovali 15 kg pikantních klobás od pana Noska ze Studence, 80 ks naložené krkovice a upekli 750 ks sejkor. Smažili také hranolky. Již v půl sedmé došlo těsto na sejkory, v půl osmé dopekli poslední krkovici a v půl desáté už nezbyla ani jedna klobása. Prostě všechno se snědlo. Na oslavách měli také stánek s nápoji, kde se čepovalo pivo Staropramen, nechyběly nealkoholické nápoje, vařila se káva a nabízely i jiné pochutiny.

Myslivci

Prodali 95 porcí guláše ze srnčího masa a 130 porcí sekané po 15 dkg rovněž ze srnčího masa.
Vše bylo připraveno u p. Josefa Havrdy. Guláš se ohříval přímo ve stánku, sekaná se prodávala studená. Jako příloha se podával chléb.

Sportovci:

Prodej ve dvou stáncích – alkoholické i nealkoholické nápoje, utopence, nakládaný hermelín.
Spolky rovněž zajišťovaly pořadatelskou službu.


Prodej knihy Lenky Holubičkové a pamětních medailí (Jaroslava Hloušková, Dana Novotná)

Knížek Lenky Holubičkové „Šest století v nás aneb Benešov u Semil 1 411 – 2 011“ se prodalo 140 ks, pamětních mincí 110 ks. Samozřejmě, prodej probíhá stále. Před koncertem Táboranky byla knížka pokřtěna. Moderátor Roman Lukeš promluvil o velké práci a hodinách prosezených v archivech a muzeích, aby se mohla narodit. Pak předal slovo Lence Holubičkové, jež v krátké přímluvě doznala, že tři knížky o Benešově, které vydala, jsou rozloženy do dvaceti let jejího života. Za ten čas prožila mnoho radosti nad četnými zachráněnými a objevenými fotografiemi, starými vysvědčeními apod. Poděkovala dárcům
a vyznale se krátce ze svého vztahu k Benešovu. Knížku pokřtil akad. malíř Jiří Salaba,
L. Holubičkové poděkoval starosta Dalibor Lampa a Roman Lukeš, který malou slavnost velmi vtipně moderoval.


Významní hosté

  • Mgr. Jan Farský - starosta Semil, poslanec Parlamentu ČR, pronesl krátký projev
  • Ing. Jaroslav Podzimek – radní Libereckého kraje pro zemědělství
  • Ing. Marcela Volšičková – zástupkyně starosty Semil
  • Jiří Salaba – akademický malíř
  • Mgr. Václav Brádle – čestný a občan Semil, nositel Ceny Františka Lýska a Bedřicha Smetany (vysokých vyznamenání, které uděluje Unie českých pěveckých sborů)
  • Mgr. Alena Brádlová – čestná občanka Semil, nositelka Ceny Františka Lýska a Bedřicha Smetany.
  • Vladimír Kubík – emeritní vedoucí odboru školství, kultury a tělovýchovy MěÚ Semily, šéf TV Semily


Co nebylo v programu

  • dvacetiminutový zpěv dětí ZŠ
  • křest knížky
  • vystoupení cimrmanovců


Moderátoři

Až do 17 hod. moderoval velmi vtipně pořady Roman Lukeš, od 17 hod. pak Jaroslav Vávra.


Návštěva

Na návsi před školou se po celý den pohybovalo 250 – 300 lidí. Někteří odešli, jiní zase přišli. Větší odliv návštěvníků nastal po 19. hodině, kdy se prudce ochladilo a spadlo i pár kapek, ale zhruba stovka diváků vydržela až do 22 hodin. Těžko určit celkový počet návštěvníků, ale dá se odhadnout, že jich v průběhu dne přišlo 700 – 800, z nichž jich mnoho bylo ze Semil, ale také z okolních obcí.


Počasí

Celý den bylo zataženo, ale teplo. Nepatrně zapršelo při příjezdu Beneše kolem 10. hodiny, ale pak počasí vydrželo až do vystoupení Jizerky a Renáty Podlipské, kdy se ochladilo, spadlo několik kapek, avšak krátký deštík přišel až při vystoupení Cimbálové muziky Stanislava Gabriela. Následující den panovalo sice slunečné, ale chladné větrné počasí s častými přeháňkami. Pořadatelé měli tedy velkou kliku.

Jaroslav Vávra

Vytvořeno 3.1.2012 0:12:11 | přečteno 3806x | Ing. Jiří Lukeš