Benešov u Semil

Začalo to v roce 1957 - v tomto roce nabídl OV ČSTV v Semilech naší jednotě k propůjčení stanový tábor, tj. 15 ks stanů s veškerým příslušenstvím, postaveným nedaleko hráze rybníka Věžáku. Této možnosti se chopil tehdejší výbor jednoty, ale hlavně její předseda Karel Kobr se Zdeňkem Volfem, kteří sestavili partu 31 odvážných a strávili tam sedm krásných dnů - od 28. července do 4. srpna. Mimo jmenovaných to byli: správce Jenda Kalačka a Franišek Strnad (ve svém stanu) a jako kuchař Zdeněk Cerman s pomocnicí Annou Kalačkovou.

Rok 1958

Loňský tábor se plně vydařil, podchytil děti, ale hlavně další organizátory a tak v tomto roce se již rozjel náš vlastní stanový tábor a hned tři turnusy.

Jenže: toto představovalo veliké množství práce, shánění, projednávání. Mnoho členů i nečlenů TJ odpracovalo nyní již nezjistitelný počet hodin při výrobě 15 ks podsad (z beden po nových textilních strojích). Vše se vyrábělo v Koloře 11 a jedině za finančních, ale i organizačních pomocí vedení závodu a ZV ROH bylo možné dát dohromady takový „kolos“. Tři dny před zahájením tábora se vyjelo třemi plně naloženými auty s mnoha ochotnými brigádníky tábor budovat: sekání a sušení trávy, stavba polní kuchyně, sklepa, hangáru, záchodů, vybudování 100 metrů vedení vodovodu a napojení. Po čtyřech týdnech táboření se vše rozebralo a znovu převáželo do závodu Kolory k uskladnění.

Léta 1959 - 1963

Každý rok se pronajímal pozemek, psalo mnoho žádostí o povolení stanování a v prvním týdnu prázdnin bylo vždy velké stěhování a budování. Již v roce 1959 se táborová vesnička rozšířila o 3 stany + jeden zdravotní a další skladovací prostory. Od roku 1959 jsme již měli sousedy - dole pod silnicí - z Lokomotivy Trutnov.

Léta 1964 - 1968

Od roku 1964 jsme zajišťovali pionýrskou rekreaci pro sociální odbor ONV v Semilech pro děti invalidních důchodců. Chod tábora po organizační i výchovné stránce zajišťovali vždy Kobr a Volf. Z toho nám vznikl finanční zisk, neboť ONV nám za každé dítě platil jako na běžnou rekreaci ROH. Na náš tábor se vybíralo za 1 dítě a 1 týden 100 Kčs, což stačilo jenom na stravu. ROH v té době na náš tábor přispívat nemohl. V letech 1967, 1968 a 1969 byl tábor pronajímán závodu ČKD Praha, odborné učiliště, závod Choceň, kteří tam strávili se svými vedoucími vždy 1 týden.

V dolením táboru nastala změna majitele - tábor převzaly Autobrzdy Hodkovice.

Léta 1969 - 1972

V roce 1969, kdy i v Benešově byl obnoven „Junák“, bylo 16 kluků s vedoucím Zbyňkem Matěchou na 14 denním táboře Junáka v Bílém Potoce v Jizerských horách společně s junáky z Jesenného.

Již několik let stačil pro benešovské děti jen jeden čtrnáctidenní turnus a Karel Kobr a Zdeněk Volf se starali dalších 14 dní o děti invalidních důchodců. V roce 1969 byl tábor propůjčen na 1 týden učňovskému dorostu ČKD Choceň a prvně na 3 týdny TJ Sokol Lomnice nad Popelkou. V dalším roce na 4 týdny a nadále pak vždy na zbývajících 6 týdnů prázdnin. Tito pak v roce 1971 tábor rozšířili o dalších 7 stanů na dnešních 31 a obstarali větší hangár.

Léta 1973 - 1976

V těchto letech nám benešovským v budování tábora nějak opadla chuť, zato lomničtí se do toho pustili plnou vervou. V roce 1974 dobudovali, podle projektu Františka Novotného, srub, který nádherně zapadl do terénu a slouží jako kuchyň, sklad, sušárna i pro ubytování a mimo sezónu pak pro uskladnění podsad, matrací i dalšího materiálu. Tento srub je majetkem TJ Sokol Lomnice. Starý hangár byl vyměněn za nový prostornější. Z dalších větších akcí: byl vykoupen pozemek tábořiště (Jiskra Benešov), vybudován stálý záchod ze skruží, nakoupena velká lednice, plynové sporáky, několikerá kamínka, již dvakrát nové celty na stany a postupně se staré podsady vymění za nové.

V roce 1977 byla uskutečněna velká porada všech organizátorů obou tělovýchovných jednot, na které se sepsala a podepsala s m l o u v a o provozu tábora. Aby byla stálá shoda obou zúčastněných tělovýchovných jednot, scházíme se každý rok v zimním období na poradách, kde řešíme problémy k dalšímu chodu tábora: určení obsazování a střídání jednotlivých běhů, vyřizování různých žádostí, nákup zařízení a drobných předmětů, údržba a zvelebování tábořiště, stavba a likvidace tábora - brigádnické směny.

Potud autentické zápisy Zbyňka Matěchy.

Stanový tábor TJ Jiskry Benešov oslavil v minulém roce 50 let od svého vzniku. Nepřerušená tradice má v sobě vždycky cosi vzrušujícího. Ovšem nebere se z ničeho, není to s ní „jen tak“. Znamená živou práci v nepřetržité souvislosti, předávání zkušeností - těch dobrých i těch špatných, ale i každoroční radost z toho, co trvá.

Z tehdejších táborníků jsou již důchodci, místa ve stanech dnes mnohdy patří jejich vnukům. Bývalí i současní vedoucí, praktikanti, spolupracovníci a přátelé tábora se setkali v pátek 27. června 2008 aby zavzpomínali, nahlédli do starých kronik, pohovořili s přáteli, zazpívali si u táboráku a po letech nasáli génia loci tohoto místa. Místa plného krásných vzpomínek všech dětí, které tu pod prázdninovou hvězdnou oblohou Českého ráje těch neuvěřitelných padesát let usínaly. A doufejme, že i léta příští usínat budou.

Alena Matěchová
Benešovská ohlédnutí před sjezdem rodáků 2009