Benešov u Semil

Jak si nový spolek v prvních letech po svém vzniku vedl, o tom vypovídají stránky pečlivě vedené pamětní knihy. Díky ní víme, že první valná hromada veškerého členstva se konala 10. července 1892 a do jednoty bylo přímo na ní přijato šestnáct nových členů. Už o měsíc později bylo na počest založení Sokola uspořádáno v zahradě u Bachtíků první veřejné cvičení, na němž slavnostní řeč přednesl JUDr. Antonín Zeman (spisovatel Antal Stašek), který byl v roce 1893 jmenován čestným členem jednoty.

Zajímavým zdrojem informací jsou stanovy. Jsou ručně psané a nesou datum 18. duben 1892. První z třiceti paragrafů zní takto: Účelem jednoty jest pěstovati tělocvik společným cvičením, společnými výlety, šermováním, střelbou do terče, cvičením v jízdě na koni, kole a bruslích, v plování a tanci. K oživení a zušlechtění ducha společenského slouží zvláště rozpravy o věcech tělocvičných, přednášky vědecké a poučné vůbec, cvičení ve zpěvu, jakož i ušlechtilé společenské zábavy, čtení zábavných a vědeckých knih a časopisů.

Krátce po založení jednoty zahájil činnost zpěvácký spolek, začalo se s budováním spolkové knihovny, s přednáškovou činností, jednota se představila i jako výborný organizátor karnevalů a podobných taškařic. Největší pozornost však byla věnována sportu. Zpočátku cvičili jen muži, v lednu 1906 byl založen ženský odbor Sokola, o dva roky později začalo cvičit i žactvo. To, co spolku nejvíce scházelo, bylo cvičiště. Na velké akce, jakými bylo např. okrskové cvičení v červenci roku 1906, propůjčoval své pole bratr Josef Matěcha, ale to neřešilo problém s nemožností cvičit pravidelně.

V lednu 1925 Sokol koupil od Albertiny Dědkové chalupu čp. 26 i s pozemky. Aby bylo možné plochu scelit, byly některé z nich směněny s majitelkou sousedních pozemků Annou Šindelářovou. Na jaře se začalo s budováním hřiště. Práce to byla nelehká, ale 29. července 1928 bylo letní cvičiště slavnostně otevřeno. Kolem celé plochy byly vysázeny lípy, které věnovali členové jednoty. V říjnu 1930 vyhověl prezident Tomáš Garrigue Masaryk žádosti jednoty, aby stromořadí neslo jeho jméno.

Mezi největší akce, které se na novém cvičišti uskutečnily, patřil župní slet, který proběhl 29. - 30. června 1929 a z něhož se dochovalo i množství fotografií. Druhá velká akce se konala 31. 5. 1931 a jednalo se o slavnostní rozvinutí praporu. Ten vyšila a včetně stuh a žerdě se sokolíkem dodala firma Blaženy Křížové z Prahy Vinohrad. Pro praporečníka jednota zakoupila kožené bílé rukavice s manžetou. Většina členů si pořídila sokolské kroje, mnozí je zakoupili i pro své děti.

První velkou ránu zasadila zdejší TJ Sokol okupace. Už 1. září 1939 byl zatčen starosta obce a Sokola František Dolenský, činnost Sokola byla úředně zastavena 13. dubna 1941. Starosta Dolenský se sice v prosinci 1943 z koncentračního tábora Buchenwald vrátil, ale ještě před koncem roku byl majetek Sokola předán zdejší pobočce Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě.

Na první poválečné schůzi se členové Sokola sešli 27. května 1945, mnoho času na rozvoj organizace ale neměli, už 31. 3. 1948 došlo k vynucenému sjednocení zdejší tělovýchovy. Následovalo několik „slučovacích akcí“, poslední proběhla 7. února 1953. TJ Sokol Benešov u Semil, kdysi nejpočetnější organizace v obci, zanikla. K činnosti se na krátký čas vrátila v roce 1969, znovuobnovena byla 3. března 1998 především kvůli sporům o vlastnictví zdejšího hřiště.