Místopis obce
Místopis obce Benešov u Semil - tato zajímavá knížka vyšla z pera benešovské kronikářky Lenky Holubičkové v roce 1999 u příležitosti osmého Sjezdu rodáků a přátel Benešova. Zajímavé informace o jednotlivých částech obce, s podrobnou historií jednotlivých chalup, jsou doplněny ilustracemi akademického malíře Jiřího Salaby a kresbami Viktora Blažka. Knížku je možno zakoupit na Obecním úřadě v Benešově nebo v informačním středisku v Semilech.
Úvodem
Nejstarší slovanské vesnice ležící nejblíže naší oblasti se nacházely ve středním Polabí a na dolních tocích labských přítoků. V 10. století začalo osídlování Hradecka, v 11. století vzrostl počet vesnic na Jaroměřsku a Pardubicku.
1. Muchov
Východní část obce zaplňuje osada Muchov, kterou od Rybnic odděluje pás lesů a kdysi pstruhů plný potok Honka.
2. Podolí
Podolí je zřejmě nejstarší částí obce. Svoji podobu má obsaženu už v názvu. Jizera tu kdysi vytvořila údolíčko chráněné od západu Strážníkem a Hradem, od východu Šeradným s Muchovem a od severu náhorní plošinou zvanou Křiby.
3. Podrytiny
V roce 1770 postihla celé království velká neúroda. Zima byla ten rok dlouhá a tuhá, téměř vše na podzim zaseté obilí vymrzlo. Letní deště a následné záplavy pak zmařily vše, co bylo zaseto na jaře. Špatná úroda přinesla drahotu a hlad. Nebylo obilí, nebyl chléb. Lidé se živili lebedou, kopřivami a mechem, placky pekli z otrub a strouhaného zelí.
4. Hradiště
V naší obci je rozsáhlý ostroh ze tří stran obklopený řekou Jizerou, na čtvrté chráněný vysokou a příkrou strání. Celé místo má podobu kruhu a jen úzkou šíjí je spojeno s vrchem zvaným Strážník.
5. Rafanda, Rytiny, Na Chmelnici
Uvedená část obce není rozlohou moc veliká, ale protínající se cesty ji kdysi rozdělily na čtyři části, z nichž každá měla svůj název. Některá jména později zanikla, jiná se objevila, čtyři z nich však žijí mezi občany stále.
6. Pod Strážníkem
Blízko středu obce se nachází vrch zvaný Strážník (456 m n. m.). Jeho jméno najdeme již v josefínském katastru z roku 1785, dějiny tohoto místa jsou však nejspíš mnohem starší.
7. Tarabova rokle
Cestu čtvrtého z benešovských potoků je obtížné sledovat. Pramení v Předních dolech, pak se skryje pod zem a objeví se až v bažinatém místě zvaném Korytce. Potom se schová v Chobotni, podteče silnici a na cestě dolů k Jizeře už ho čeká jen úzká rokle.
8. Náves
Číslování domů zavedla císařovna Marie Terezie, její syn Josef nechal celé území proměřit a zapsat do knih.
9. Choboteň
V této části obce, jejíž název se používal již před rokem 1785, byla kdysi pole, pastviny a mokřina. Po roce 1933 se prameny začaly jímat pro vodovod, který zásoboval vodou větší část Podmošny. Také se tu lámal kámen na stavbu domů a les byl rájem houbařů a dětí.