1. Muchov
Východní část obce zaplňuje osada Muchov, kterou od Rybnic odděluje pás lesů a kdysi pstruhů plný potok Honka.
Největší potok v Benešově pramení u Zimrova ve Škodějově a je v něm voda po celý rok. Za staletí si vytvořil hlubokou a sráznou Honeckou roklinu, na jejímž konci byla bystřina vehnána do rybníka, aby poháněla turbínu Havlovy tkalcovny. Na západní straně pak svah Muchova a úpatí skály Šeradný omývá Pěrenský potok, který na pravém břehu přechází v podolskou dolinu. Po své dlouhé cestě, na níž vytvořil místa půvabná i tajemná a také nejhlubší roklinu v obci, se pod bysterským mlýnem vpíjí do Jizery.
O kousek níž, proti ústí Pěrenského potoka, kdysi stával mlýn. Patřil některému sedláku - mlynáři z Muchova, který odvážně vedl vodu strouhou po stráni až z Pěrenského potoka. Někdejší náhon byl dlouho dobře znatelný, ale dnes bychom ho hledali jen s obtížemi.
Obyvatelé Muchova byli až do roku 1878 spojeni s obcí starou cestou táhnoucí se Muchovem těsně nad srázem skály Šeradný a dál k Rybnicím. Po ní projížděl 13. října 1771 při své inspekční cestě i císař Josef II. Jak se asi cítil, když jeho kočár tancoval po kamenité cestě a on se díval ze srázu do dravého proudu řeky Jizery?
Dnes řidiči projíždějící kolem dřevěného bysterského mostu často netuší, že nad nevlídnou skalní stěnou se k severu rozbíhá táhlá stráň s podivným názvem Muchov. Podle F. Mizery vzniklo pojmenování Muchov od názvu Mnichov, tedy od slova mnich. Žádné důkazy o pobytu mnichů na Muchově ovšem nemáme, takže stejně dobře můžeme vycházet i od jiného výkladu původu tohoto jména. Traduje se, že název pochází od much, které sem doprovázely poutníky jdoucí na pouť do Bozkova. Ti si sebou na cestu brali chléb s tvarohem a za jeho vůní se prý mouchy táhly. Na kopci poutníci svačinu snědli, mouchy přišly o lákavou vůni a zůstaly na místě. A protože poutí bylo několik do roka, bylo tu much víc a víc, až nakonec daly osadě jméno.