Benešov u Semil

12345

8. Náves

Číslování domů zavedla císařovna Marie Terezie, její syn Josef nechal celé území proměřit a zapsat do knih.

V roce 1785 byly zahájeny práce na sestavení nového katastru, který měl evidovat veškerou zemědělskou půdu, panskou (dominikál) i poddanskou (rustikál). V katastru byla také uvedena neplodná půda, cesty, vodní toky, skály a veřejná prostranství. Jejich plocha však nebyla započítána do plochy celkové, takže se tehdejší výměra od dnešní dost liší. V Benešově o téměř 198 hektarů.

Na základě nového katastru, který byl po císaři nazván josefinský, měla být provedena nová, spravedlivější úprava poddanských povinností. Panská i poddanská půda měla být příště zdaněna stejně, a to nejvýše 30 % z hrubého výnosu vypočítaného z let 1774 - 1782.

Vyměřování pozemků v Benešově trvalo od 15. do 30. června 1785, za obec byli přítomni rychtář Jan Matura, obecní Václav Hlaváč a jako „vejchozí“ se střídali Josef Hlava a Josef Lukáš. Měřilo se zeměměřičem nebo jenom na kroky a bylo to poprvé, co byla obec přesněji změřena. Pouhých 892 parcel polí, luk a lesů mělo dohromady 615 jiter a 191 sáhů, tj. 353 hektarů 94 arů.

Josefinský katastr rozdělil obec na čtyři části a charakterizoval ji stručně: „Leží v porůznu vystavených domech a nemá žádného počátečního obecního místního placu.“ Přesto byla v Benešově dvě místa, kterým se odedávna říkalo náves. Na obecním gruntu si tu maličké domky postavili vesničtí řemeslníci. A protože každý občas potřeboval ševce nebo koláře, stala se tato místa na řadu let neoficiálními centry vesnice.

Vytvořeno 22.11.2009 14:01:46 | přečteno 807x | Ing. Jiří Lukeš